Do you understand..?
(by lost-and-found.blog.cz)

Love 6.díl-Je mrtvej ?!

1. dubna 2011 v 19:44 | Bubbu |  Love


Připomenutí minulého dílu:
"Víš Debby, když si tam ležela na tý silnici...vypadala jsi tak strašně bezmocně a...a krásně. Vím že ti to přijde úchylný, že ti tady říkám, jak jsi byla krásná, když si ležela na silnici, ve zkroucený poloze a od krve, ale kdybys byla kluk a viděla jsi se, tak bys tohle taky cítila. Kluk má totiž rád, když může holce dělat takovýho bodyguarda a ochraňovat ji. Vědět, že ho potřebuje. Tohle jsem prostě cítil."

Ups, musím říct, jsem v háji. Co mu mám asi tak říct ? Nemohl si vybrat nějakou jinou chvíli, ne zrovna když ležím na smrtelný posteli ? Dobře, přeháním, neumírám, ale to je jenom detail. Co mu mám asi na takovýhle vyznání lásky odpovědět ? Dobře, nadechni se holka, čeká...ČEKÁ NA ODPOVĚĎ, tak dělej a odpovídej !
"Uch...tak to je síla. Jako promiň, ale vážně nevím co ti říct, protože tohle na mě ještě nikdo nikdy nevyvalil...."řekla jsem zoufale.
Ach bože, tak to bylo to nejhorší co si mohla vymyslet, McLearková !
"Eh ?" podíval se na mě, jak kdybych právě přiletěla na koštěti jeho mámy. Neberte mě vážně, nemá mamu čarodějnici ! "Jo, jasně, chápu, potřebuješ si to rozmyslet !" vyletěl najednou chápavě, já na něj pořád koukala jak péro z gauče.
"Můžu přijít zítra ?"
"Jo, jasně že jo." eh...chtěla jsem říct, NE nechoď, mám z tebe hlavu v pejru ! Ach bože, už bys mohl jít, strávil si tady celkem dlouho, ne ?
"No, tak já jdu, stávím se teda zítra. Čau" řekl Tobby, zvedl se ze židle, kterou následně přemístil na její původní místo a odešel. On mi umí číst myšlenky, nebo co ?!
"Tobby, já to nemyslela vážně..."řekla jsem si potichu pro sebe, protože jsem si uvědomila, že jakmile odešel, už se mi po něm stýská. Ach jo, nesnáším pubertu ! Co mám asi tak celou dobu dělat ? MOBIL ! Žije vůbec ? No, to těžko ! Musim ho mít v džínech, jenže najít ty džíny a v něm ten mobil. Ježiš, to je logika...Proč se mnou není někdo na pokoji ? To je na hovno, ještě větší nuda.
"Ahoj kočko, tak tady jsou ty papíry."hlásal doktor. Ještě jednou mi řekne "kočko" a vyrazim s ním dveře. Zní to děsně sexisticky. (lidi, vážně se u tý povídky bavím :D ) Řekl mi co tam musím vyplnit a podobně a pak odešel. Papíry jsem vyplnila a zavolala sestru, aby si ty cáry odnesla. Ani nevím co jsem tam napsala, hlavně že je to vyplněný.
Wow, ani jsem si nevšimla, že už je tma. Doprdele, zapoměla jsem se zeptat kde mám mobil. Zmáčkla jsem spínač, který přivolával sestru. No co, jsou tu přece od pomáhání, tak je nezabije sem chodit 10x za půl hodiny.
"Nějaký problém ?"zeptala se mile sestra v bílém hábitu.
"No, chtěla bych se zeptat, kde mám svoje oblečení a mobil. Měla jsem ho v džínách a celkem bych ho potřebovala." Ne, prostě nedokážu být milá.
"Ty jseš ta po autonehodě, že ? Tak ty džíny byli zničené, ehm...vlastně všechno oblečení bylo zničené, ale nějaký mobil tam prý našli záchranáři, ale obávám se, že nefunguje. Nevím, nezkoušeli jsme ho, ale těžko by to přežil." Cože ?! Všechno je zničený ?! MOBIL ?!!
"Eh ?! A mohla byste mi ho donýst ? Zkusím ho, ten toho přežil, myslim že nějaká bouračka mu nemohla nějak moc ublížit." No dobře, nejsem si zas tak jistá. Vlastně si nejsem jistá vůbec !
"Jistě, hned ho donesu." pronesla a odešla pro to moje zlato.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Naika Naika | Web | 2. dubna 2011 v 22:22 | Reagovat

Wuáá bombasticky píšeš :D Tendle díl se mi fakt líbil :D :) Uš cíí další díl ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama