Do you understand..?
(by lost-and-found.blog.cz)

Love 5.díl-Vyznání

1. března 2011 v 18:55 | Bubbu |  Love
Tak, další díl, sice je tady celkem rychle, ale je strašně krátkej a o ničem :D Tak ale všechny moje povídky jsou ničem :D

Připomenutí miulého dílu:
"No, tak za chvilku přijdu s papírama o operaci..."
"Cože ?!"vyhrknula jsem zase a skočila mu do řeči.
"No operace. Máš přetrhlou šlachu, takže ji musíme sešít."
"Jo ajo." řekla jsem přiblbě.

"A kdy mě budete operovat ?"zeptala jsem se, protože chci co nejdřív domů.
"No, operaci provedem zítra ráno, do té doby nesmíš nic jíst, za chvilku ti donesu papíry, kde si vybereš, jakou formou chceš být uspaná, zda budeš chtít..."
"Jestli na mě chcete vybalit nějaký ty odborný názvy, tak mě uvidíte akorát s rozvalenou pusou, mluvte na mě prosím česky."pořád mu musím skákat do řeči. Ach bože, musí si o mě myslet kdovíjak jsem nevychovaná, skáču mu do řeči, mluvim s nim jak s kámošem a vůbec nic si z toho nedělám. No co, oprsklá jsem už od narození.
"Neboj, budu na tebe mluvit česky."zasmál se doktor a pokračoval v mluvení "Budeš si muset vybrat, zda chceš jen umrtvit místo, kde budeme operovat, to znamená že budeš při vědomí, jen to nebudeš cítit, nebo tě taky můžeme uspat celkově, budeš spát a probudíš se se sešitou šlachou. Myslím, že se budeš chtít domluvit s maminkou, říkala že přijde za chvilku." Cože ? Ona sem přijde ? Co tady vůbec chce ? Cucat se s tam s nějakým chlápkem ? Podvádět tátu ?! NE ! V žádným případě, tohle tátovi nemůže dělat. Ani ji nechci vidět.
"Ne, rozhodnu se sama. Dokdy vám ten papír musím vyplnit ? A jak dlouho tady budu muset po tý operaci zůstat ?"
"Pro ten papír si dojde sestřička hned ráno, kolem sedmé. A jak dlouho tu budeš muset zůstat ? No, záleží na tom jak se budeš cítit, ale většinou den po operaci můžeš jít domů." Doktor mi pořád odpovídal tak laskavě, divím se, že je tak hodný, když jsem drzá. Mě všichni učitelé nesnáší. Ani se jim nedivim, vždycky jim řeknu něco, čemu se všichni smějou a oni neví co říct.
"Jo, dobře. Děkuju"
"Takže, to by bylo všechno. Já teda půjdu a přinesu ten papír." řekl doktor, otočil se a odešel. Uplně jsem zapoměla, že Tobias je pořád tady. Když doktor zavřel dveře, tak Tobias se židlí zase přisunul k mojí posteli, odsunul ji, když přišel doktor, aby ke mně mohl. Podíval se na mě tak a začal mluvit.
"Víš Debby, když si tam ležela na tý silnici...vypadala jsi tak strašně bezmocně a...a krásně. Vím že ti to přijde úchylný, že ti tady říkám, jak jsi byla krásná, když si ležela na silnici, ve zkroucený poloze a od krve, ale kdybys byla kluk a viděla jsi se, tak bys tohle taky cítila. Kluk má totiž rád, když může holce dělat takovýho bodyguarda a ochraňovat ji. Vědět, že ho potřebuje. Tohle jsem prostě cítil."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Naika Naika | E-mail | Web | 2. března 2011 v 14:14 | Reagovat

Nemel Vždyť je to skvělý ale akorát si myslím že v reálu by to kluk jen tak na ní nevyvalil a trvalo by to dcl dýl :D Ale v povídce je to skvělí :) Povedlo se ti to :) ^

2 Bubbu-webmiss Bubbu-webmiss | Web | 2. března 2011 v 15:02 | Reagovat

[1]: :Skvělý to není, ale taky vím, že by to na ní ten kluk jen tak nevyvalil, právě že tohle v povídce roli hraje taky :D Toho kluka jsem totiž ani pořádně nepředstavila, účel :D Ale díky :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama